Výpadek dodávky elektřiny tzv. blackout


V tomto článku bych Vám rád sdělil co je to tzv. blackout, jak se na něho připravit a co dělat v okamžiku, když nastane.
Zároveň bych chtěl poukázat na to, jak jsme závislí na elektřine a jaký dopad by na nás měl dlouhodový výpadek elektřiny.


Úsměv stojí méně než elektřina a dává více světla.

Archibald Joseph Cronin

Co je to tzv. blackout?

Blackout je kritická událost, při které dojde k neplánovanému a rozsáhlému výpadku dodávky elektrické energie neboli rozpadu elektrizační soustavy. Jde o výpadek, který postihuje celá města, regiony, státy či kontinenty.

Co blackout není?

Ne každý výpadek elektřiny se považuje za blackout. Za blackout se např. nepovažuje lokální výpadek (část města) nebo situace, kdy je dodávka elektrické energie obnovena v řádu desítek minut až hodin.
Ukazatelé, že se jedná pouze o lokální výpadek, mohou být:

  • funkční osvětlení okolních obcí nebo městských částí,
  • vysílání lokálních rádií,
  • pohyb elektrických vlakových, tramvajových nebo trolejbusových jednotek po trati.

Co by nefungovalo v případě blackoutu?

1. V první vlně bychom zaznamenali, že nefunguje:

  • většina čerpacích stanic pohonných hmot,
  • hromadná doprava závislá na dodávce elektrického proudu,
  • bankomaty,
  • obchody s elektronickou evidencí prodeje,
  • a elektronická zařízení bez vlastního záložního zdroje/baterie.

2. V další fázi výpadku (v řádu několika hodin) bychom zaznamenali problémy v oblastech:

  • dodávky pitné vody,
  • dodávky plynu a tepla,
  • signálu mobilních operátorů,
  • a v datové síti (Internetu).

3. V následující vlně by došlo k významným potížím v oblasti:

  • komunikace,
  • zásobování,
  • a bezpečnosti.

 

Co dělat, když nastane blackout?

  • Odpojit elektrická zařízení od sítě kromě radiopřijímačů.
  • Šetřit pitnou vodou. Kde je to možné, využít vodu užitkovou (např. dešťovou).
  • Pokusit se získat informace o dané situaci z médií (rádio).
  • V případě nedostatku potravin požádat o pomoc sousedy nebo příbuzné, případně se informovat na obecním úřadě, kdy a jakým způsobem lze čerpat humanitární pomoc.
  • Přednostně zkonzumovat potraviny z lednice a mrazáku.
  • K nouzovému osvětlení použít přenosné svítilny (svíčky používat pouze v krajním případě a pod nepřetržitým dozorem).
  • V chladném období uvážlivě hospodařit s teplem. Tzn. zbytečně nevětrat.
  • Šetřit pohonnými hmotami.
  • Dbát pokynů příslušníků integrovaného záchranného systému a dodavatelů energií.
  • Domluvit se na komunikaci s ostatními lidmi. Např. kde se budete scházet a jakým způsobem si dáte navzájem vědět, že jste v pořádku, nebo kde se můžete nacházet.

Jak se na blackout připravit?

KPZ - krabička poslední záchrany

KPZ – krabička poslední záchrany
Zdroj: poutnici.desitka.cz

survival kit

Příprava by měla probíhat tak, jako byste se chystali na několikadenní výlet do zcela neobydlené oblasti s proměnlivými klimatickými podmínkami.

Portál krizport.firebrno.cz

Začněte přípravu tím, že si vytvoříte dostatečnou zásobu potravin a vody. Zásoby by měli postačit minimálně na 3 dny. Vodu skladujte v chladných a temných prostorách. V zásobě by neměly chybět ani trvanlivé potraviny:

  • konzervy a zavařeniny (např. masové a zeleninové),
  • paštiky, fermentované nebo sušené maso,
  • trvanlivé mléko, sušenky, čokoláda, energetické tyčinky, sušené ovoce, oříšky,
  • cukr, med, sirup, apod.

TIP: Při výpadku el. energie můžete některé mražené potraviny (zelenina, kostky ledu, apod.) přemístit z mrazáku do prostoru lednice, ty se zde postupně rozmrazí a pomohou tak uchovat ostatní potraviny déle chladné. Nebo můžete potraviny z lednice umístit do mrazáku, pokud je v něm dostatečné místo.

Také je vhodné si vytvořit dostatečnou zásobu hygienických prostředků, mezi kterými by Vám určitě neměly chybět:

  • jednorázové vlhčené ubrousky,
  • dezinfekční gel na ruce,
  • dezinfekční prostředek SAVO,
  • tablety a roztoky na dezinfekci vody
  • pytle na odpadky, apod.

Další důležité vybavení a tipy jak se připravit:

  • specifické léky, které obvykle užíváte,
  • běžné léky (proti horečce, průjmu, bolesti, apod.),
  • obvazy, dezinfekční prostředky,
  • vitamínové tablety,
  • přenosné svítilny (nejlépe čelovky s LED diodami nebo „třepací“ svítilny) a zásobu baterií, popř. chemické světlo,
  • spací pytle, teplé zimní oblečení, deky,
  • radiopřijímač s bateriemi (lze využít krátkodobě i rádio v automobilu nebo mobilním telefonu),
  • finanční hotovost alespoň na tři dny provozu domácnosti (lze očekávat nefunkčnost bankomatů a el. bankovnictví),
  • alespoň z poloviny plnou palivovou nádrž v automobilu,
  • elektrocentrála,
  • kamna na tuhé palivo (např. dřevo).

Jeden z největších světových blackoutů na světě

Indie – červenec 2012

Podle serveru zpravy.e15.cz, byla Indie dne 31. července 2012 postihnuta mohutným výpadkem elektřiny, který zanechal bez proudu přes 670 milionů lidí, tedy asi polovinu obyvatel země. Indický ministr energetiky Sušílkumár Šindeh prohlásil:

Důvodem problémů je fakt, že řada států překračuje povolený odběr elektřiny z rozvodných sítí.
Sušílkumár Šindeh

Server oenergetice.cz uvádí hlavní příčiny tohoto výpadku:

  • Omezení přenosové kapacity sítě vzhledem k plánovaným i neplánovaným odstávkám přenosových linek
  • Překračování plánovaného odběru velkými odběrateli (velcí odběratelé často neplánovaně měnili své odběry za možnosti zisku finančních prostředků v rámci stabilizace síťové frekvence)
  • Nadměrné zatížení přenosové linky Bina-Gwalior
  • Problémy s ochrannými prvky – zmíněná linka Bina-Gwalior nebyla v době výpadku kriticky přetížena, nicméně jedna z ochran na zvýšenou zátěž zareagovala a linku odpojila.

 

Čerpáno z: