Cesta k probuzení


Zdravím všechny čtenáře. Rád bych se podělil o základní koncept buddhistického učení, který vede k pravému poznaní neboli k probuzení.

Na cestu k probuzení se může vydat kdokoliv. Můžete se na ní vydat okamžitě. Stačí chtít a vědět proč se na ni vydáváte a co Vám tato cesta může vnést do života.

 

Čtyři vznešené pravdy

Čtyři vznešené pravdy poprvé Buddha Gautama sdělil svým prvním pěti žákům. Tato rozprava je známá pod názvem: Rozprava o roztočení kola zákona.
Tyto čtyři vznešené pravdy tvoří základ Buddhova učení a jsou pravděpodobně založeny na lékařské diagnóze.

  1. Pravda o utrpení (zjistí a charakterizuje se nemoc)
  2. Pravda o vzniku utrpení (najde se příčina nemoci)
  3. Pravda o ustání utrpení (určí se lék, kterým je možné nemoc vyléčit)
  4. Pravda o cestě vedoucí ke konci utrpení

Veškerá existence je strastná, protože je pomíjivá.

Buddha

Podle buddhismu základním podstatou existence je neustálý proces změn. Mohou to být změny v nás, ale i ve vnějším světě. Změny jak fyzické, ale i duševní.

1) Pravda o utrpení (zjistí a charakterizuje se nemoc)

Pravda popisuje co je to utrpení. Co je to strast.

  • Zrození je strastné.
  • Staří je strastné.
  • Nemoc je strastná.
  • Smrt je strastná.
  • Spojování s věcmi nemilými je strastné.
  • Odlučování od věcí milých je strastné.
  • Když člověk nezíská, po čem touží je strastné.

2) Pravda o vzniku utrpení (najde se příčina nemoci)

Tato pravda hovoří o vzniku strasti.

Podle buddhismu zažíváme život jako strastný či neuspokojivý. Je to protože se připoutáváme k tomu, o čem si myslíme, že je trvalé. Pro celkové porozumění buddhismu, je potřeba chápat pozitivní prožitky stejně jako ty negativní. Je velmi důležité, nepřipoutávat se k nim. Ani k nepřijemným, ale ani k příjemným věcem či zážitkům.

Existuje takzvaná žízeň bytí, žízeň chtíče a žízeň zániku. V podmíněném a nestálem světě tato žízeň nemůže být nikdy ukojena a z toho právě vzniká utrpení.

Buddha

3) Pravda o zaniknutí utrpení (určí se lék, kterým je možné nemoc vyléčit)

Tato pravda se týká zániku strasti.. Jde v podstatě, abychom neulpívali na oné žízni, viz. 2. pravda. Pro osvobození, je nutné se této žízně vzdát. Jde o uhašení tzv. 3 ohňů:

  • chtivost
  • nenávist
  • zaslepenost

Je tedy potřeba trénovat:

  • nepřipoutanost
  • laskavost
  • vědění, poznání

4) Pravda o cestě vedoucí ke konci utrpení

Tato pravda se také týká zániku strasti. Jde o tzv. ušlechtilou osmi-dílnou stezku. Ta se skládá z 8 stupňů, které se aplikují v praxi.

  • pravé chápání (pochopení)
    • Pravým pochopením je rozumové až intuitivní pochopení a přijetí čtyř základních vznešených pravd. V posledním kroku jde o jejich plné uvědomění, proniknutí.
  • pravé myšlení (zamýšlení, záměr)
    • Pravé záměry jsou záměry, odhodlání k životu bez smyslné žádostivosti, zlé vůle, násilí. Je to záměrné pěstování dobrotivosti vůči všem živým bytostem, soucitu se všemi trpícími bytostmi, sdílení radosti z úspěchu a štěstí jiných a vyrovnanosti – přijímaní věcí tak, jak jsou.
  • pravá mluva (mluvení)
    • Pravé mluvení znamená zdržet se lhaní, pomlouvání, hrubé řeči, planého hovoru.
  • pravé konání (jednání)
    • Pravé jednání znamená zdržet se kráděže, zabíjení a zraňování živých bytostí, nesprávných sexuálních aktivit a požívání omamných látek.
  • pravé živobytí (životospráva)
    • Pravé živobytí znamená nevydělávat si na živobytí činnostmi, které poškozují ostatní – prodejem zbraní, zabíjením zvířat, provozováním prostituce, apod. V buddhistické etice je zájem o dobro ostatních v podstatě zdrojem vlastního dobra. Vede k rozpouštění naší sebestřednosti, která je zdrojem všech našich bolestí.
  • pravé snažení (úsilí)
    • Pravé úsilí je překonávání nezdravých a pěstování zdravých stavů mysli, oproštěných od touhy a zloby.
  • pravá bdělost (uvědomění, pozornost, všímavost)
    • Pravá všímavost (bdělost) je hlavním bodem meditace. Provádí se podrobným pozorováním těla, duševních pochodů, analýzou vzniku a podstaty svých pocitů atd. Bdělou přítomností lze rozpustit naše nepravdivé představy o nás a o světě, ve kterém žijeme. Nakonec vede k rozpuštění lpění na vlastní osobnosti, na vlastním já.
  • a pravé soustředění
    • Pravé soustředění – jeho účelem je prohlubovat všímavost, zachází však až do úrovně zklidnění a utišení mysli. Vede ke vzniku vhledu do základních charakteristik projeveného světa – ne-já (anattá), pomíjivosti (anničá) a utrpení (dukhá) a s tím k návratu do přirozeného zahojeného a celistvého stavu mysli.

 

Závěr

Někteří lidé namítají, že nauka buddhismu je příliš pesimistická, oni na to odpovídají: Nauka buddhismu není pesimistická ani optimistická, je objektivní a reálná.

Nespoléhejte a nepřijímejte nauky, legendy, samozřejmé pravdy či teoretické spekulace. Nespoléhejte ani na to, že to řekne nějaký významný učitel. Spoléhejte se pouze na vlastní zkušenost, myšlenkovou reflexi, poznání a zkoumání, zda jsou příslušné činy založeny na chtivosti, nenávisti a zaslepenosti nebo na jejich protikladech, to jest neulpívání, laskavosti a vědění.

Buddha

 

Zdroje: